Jak funguje počasí: Vědecký pohled na atmosférické jevy

Vstali jste někdy s dobrou náladou, vzali si na sebe své nejoblíbenější oblečení, šli ven, abyste si užili skvělý den na sluníčku a potom skončili promočení, když vás přepadl náhlý liják?

Jo, já taky. Počasí bohužel nedokážeme ovládat. Počasí se mění ze dne na den a liší se i místně.

Vědci tak musí zvážit mnoho různých faktorů, aby mu porozuměli. Počasí se může týkat vlhkosti neboli množství vodní páry ve vzduchu,

teploty, tlaku vzduchu, větru a samozřejmě srážek, jako třeba déšť nebo sníh. Když teplo ze Slunce vstoupí do nižší vrstvy atmosféry Země, ovlivňuje teplotu a vlhkost vzduchu.

Jak ukazuje tato mapa od NASA, Národního úřadu pro letectví a vesmír, vzduchové hmoty s jistými vlastnostmi mají sklon tvořit se na podobných místech. Vzduchové hmoty lze rozčlenit více způsoby,

ale nekomplikujme to. Modré skvrny jsou studenější vzduchové hmoty, které mají sklon být blíže k pólům.

Červené skvrny představují teplé vzduchové hmoty, které se často nacházejí u rovníku, kde je sluneční energie největší. Vlastnosti vzduchové hmoty mohou záviset na místě, kde vznikla.

Vzduchové hmoty vytvořené nad zemí, mají obvykle menší vlhkost než ty, které se vytvoří nad oceánem. Vzduchové hmoty mohou dokonce měnit vlastnosti s tím, jak se pohybují.

Když se třeba velmi studená a suchá vzduchová hmota pohybuje nad oceánem, pravděpodobně zachytí teplo a vlhkost, Tím se přemění na trošku teplejší a vlhčí vzduchovou hmotu.

Počasí vyplývá z těchto vzduchových hmot, které se pohybují z oblastí s vysokým tlakem vzduchu do oblastí s nízkým tlakem vzduchu.

Když se tohle děje, může se vytvořit útvar vysokého nebo nízkého tlaku vzduchu. Tlaková výše má ve svém středu vyšší tlak než oblasti okolo ní,

a tak se vzduch pohybuje ven ze středu. Tlakové výše přináší typicky jasné nebe. Tlaková níže má ve svém středu nižší tlak než oblasti okolo ní,

a tak je vzduch vtažen do středu tohoto útvaru. Tlakové níže přináší typicky intenzivnější projevy počasí. Proč to tak je?

No, tlakové níže jsou často spojovány s tím, co nazýváme fronty. Fronta je hranice, která vznikne,

když se blízko povrchu země střetnou vzduchové hmoty o různých teplotách. Tím se mohou vytvořit různé druhy front podle toho, jak se ty vzduchové hmoty střetnou.

Teplá fronta vznikne, když se teplá vzduchová hmota nasouvá na studenou vzduchovou hmotu. Protože je teplý vzduch méně hustý než ten studený,

stoupá nad studený vzduch a způsobí, že je zataženo, mírný déšť nebo sníh, a teplo. Studená fronta vznikne, když se studená vzduchová hmota nasouvá na teplou vzduchovou hmotu.

Hustý studený vzduch tlačí teplejší vzduchovou hmotu nahoru, a tím nahoře způsobuje vznik rozsáhlé oblačnosti a přináší silný déšť nebo bouřky, silný vítr a s nimi i chladné počasí.

Počasí je velmi komplexní, a tak může být obtížné předpovědět, co se bude dít. Vědci naštěstí vyvinuli technologie, které pomáhají modelovat průběh počasí,

A tak si můžeme informovaněji vybrat, jak se oblékneme, když půjdeme ven. K tomu se vytvořili nástroje jakou jsou satelity Dopplerův radar, aby sledovali atmosférické podmínky.

Těmi jsou rychlost větru, teplota, tlak vzduchu a související zeměpisné prvky. Mohou vložit data, která zadají do počítačových modelů,

které potom tuto informaci mohou využít k předpovědi počasí. Viděli jste někdy už mapu tohoto typu, která se používá při předpovědi počasí?

Tato mapa Národního úřadu pro letectví a vesmír využívá data z Dopplerova radaru, který měřil vývoj silné bouře nad severovýchodem Spojených států. Nejintenzivnější hlavní oblasti bouře jsou znázorněny červeně.

Méně intenzivní oblasti bouře jsou reprezentovány postupně barvami duhy. S vývojem technologií získaly zprávy o počasí na přesnosti, ale s takovým množstvím faktorů ke zvážení

je počasí stále jen částečně předvídatelné. Proto vždycky slyšíte o pravděpodobnostních předpovědích počasí, které stanoví procento, které poukazuje na to, jak jistý si model je,

že předpověď nastane. Pokud vaše lokální předpověď ukazuje, že je 30procentní pravděpodobnost deště, je méně pravděpodobné, ale stále možné, že vás chytne déšť.

Pokud ukazuje 90procentní šanci, že bude jiný den sněžit, s největší pravděpodobností nasněží. Přestože předpovědi počasí nejsou dokonalé,

je úžasné, že vědci přišli na to, jak porozumět tak složitému jevu. Bez moderních nástrojů a modelů by bylo mnohem složitější plánovat si něco předem

a být případně připraven na nebezpečné jevy počasí. Příště, až naplánujete skvělý den venku, nezapomeňte zkontrolovat předpověď počasí. Pokud ukazuje slušnou šanci, že má pršet,

nezapomeňte si deštník.